Sbírky
Základ sbírkového fondu tvoří sběry z 50. až 70. let dvacátého století spolu s torzem předválečných sbírek a přírodovědnými kolekcemi převzatými po zrušení kláštera Porta coeli a reorganizaci tišnovských měšťanských škol. Sběrná oblast je vymezena regionem Tišnovska a navazujícími obcemi severně od Brna. Nejstarší nálezy jsou z období paleolitu, z historického období z 13. století. Převážná většina sbírek je datována v rozmezí 2. poloviny 19. až 80. let 20. století. V současnosti muzeum pečuje o více než 35 tisíc sbírkových předmětů.
Archeologický fond uchovává artefakty mapující osídlení regionu od starší doby kamenné po celé období pravěku, středověku až po novověk. Osídlení Tišnovska v době bronzové dokládá např. žárové pohřebiště z Tišnova nebo Kuřimi, osídlení z doby halštatské zas rozsáhlý opevněný dvorec z Kuřimi. Četné nálezy představují středověkou historii regionu. Jedná se o výsledky výzkumů kláštera Porta coeli, včetně kaple sv. Kateřiny, zříceniny hradu Čepička, zaniklých středověkých osad, nebo hojnou kolekci pocházející z výzkumu hradu v Lelekovicích u Brna a nebo z tišnovské šibenice. V posledních letech byl fond obohacen například unikátními bronzovými šálky z doby popelnicových polí, bronzovými srpy a dalšími doklady intenzivního osídlení této oblasti v pravěku .
Historické sbírky tvoří široké spektrum předmětů, písemností a dalších materiálů typických pro regionální muzea, vždy ale s určitou vazbou na region Tišnovska. K nejstarším patří kamenné fragmenty z kláštera Porta coeli a dalších blízkých lokalit. Ve sbírce zbraní je unikátní pruská vojenská puška jehlovka ze srážky s rakouskými oddíly u Tišnova v roce 1866. Velmi cenná je kolekce zbraní, písemností a fotografií k oběma světovým válkám. Často vystavovaným exponátem je zejména palubní kulomet z amerického letounu B-24 Liberator, zříceného u Tišnova v dubnu 1945. Zajímavá je sbírka školních pomůcek a učebnic, starých tisků, pohlednic, plakátů a materiálů k legiím a spolkům. Z pozůstalostí patří k nejvyužívanějším fond objevitele Demänovských jeskyní na Slovensku Aloise Krále, fotografa Františka Wágnera a astronoma a polárníka Antonína Mrkose. Bohatá je také sbírka historických fotografií Tišnova, materiály k amatérskému divadlu, sbírka periodik a dokumentace dění kolem listopadu 1989. Nejcennějším souborem numizmatické sbírky je hromadný nález pražských grošů z období vlády lucemburské dynastie, získaný do muzea v roce 1958.
Mnoho sbírkových předmětů ve sbírce má etnografický charakter, kdy se v čase prolínají materiální prvky lidové kultury se sociálním a duchovním aspektem. Muzeum uprostřed své oblasti mělo a má dosud svými sběry možnost nashromáždit doklady výročních, socioprofesních nebo rodinných obyčejů. Jsou to jednak běžné předměty z rozličného materiálu tvořící vybavení venkovských i měšťanských domácností: nádobí a nádoby, keramika, nábytek několika druhů, tradiční textil, pozůstatky lidového oděvu, zemědělské a řemeslné nářadí a pomůcky (na Podhorácku např. tkalcovství, kovářství, zpracování dřeva, kůží, provaznictví, hrnčířství, kamnářství atd.). Na druhé straně ve sbírkách najdeme zajímavosti: plastiky lidových tvůrců, podmalby na skle, kostelní hrkače, hudební nástroje venkovských kapel.
Nejpočetnější přírodovědnou sbírkou je mineralogicko-petrografická sbírka se sběry od konce 19. století až do současnosti. Obsahuje necelé tři tisíce vzorků z území Moravy, Čech a také z některých evropských i světových lokalit. Dominantní zastoupení mají ukázky z nejbližšího okolí Tišnova z lokalit Květnice a Dřínová. Výjimečná je kolekce nerostů a hornin z příbramského rudního revíru. Ke sbírce je přiřazena i kolekce krápníků a sintrů z krasových oblastí Tišnovska. Paleontologická sbírka obsahuje zkameněliny živočišného a rostlinného původu z geologických útvarů od prvohor až po konec čtvrtohor, především z území Čech a Moravy. Početné zastoupení mají vápnité schránky z období badenu z lokality Borač u Tišnova. Obsahově kvalitní jsou i méně početné kolekce trilobitů a amonitů z Čech či karbonských rostlinných otisků z karvinského uhelného revíru (kapradiny, přesličky, lepidodendrony). V malém počtu je zastoupena i třetihorní rybí fauna. Dávnou přítomnost moří dokládají i četné exempláře měkkýšů a láčkovců z boskovické brázdy, vídeňské pánve a z okolí Brna. Vzácností je téměř dvoumetrová pískovcovo-jílovitá deska z období karbonu až permu, na níž jsou otisky stop jednoho z prvních zástupců suchozemských býložravých tetrapodů z rodu Ichniotherium. Součástí muzejních sbírek jsou i méně početné kolekce dermoplastických preparátů ptáků a savců, kvalitní lihové preparáty zakoupené ve věhlasném pražském obchodě Václava Friče a nově vytvářený herbář.
Sbírka uchovává také umělecké předměty se vztahem k regionu Tišnovska a přilehlých oblastí. Artefakty pocházejí z širokého časového období od středověku až po současnost. Z hlediska umělecké hodnoty, použitých technik i žánrů je složení sbírky velmi různorodé. Najdeme zde hodnotné doklady gotického nebo barokního umění, na druhou stranu je četně zastoupena také amatérská tvorba. Kolekce obsahuje malbu, kresbu, grafiku, sochařství a výrobky uměleckého řemesla, objevují se všechna témata od sakrálního umění, přes portrét, krajinomalbu, historické výjevy až po současnou abstraktní tvorbu. Důležité místo mají díla, která svými náměty vycházejí z místní historie, přírody a jiných reálií (např. starý Tišnov na malbách N. Pokorného, portréty tišnovských starostů od O. Rosenbauma, místní krajina a lidé v díle Emanuela st. a Zdenky Ranných). Za zvláštní zmínku stojí autoři ve sbírce zastoupení, kteří byli zdejším krajem inspirovaní nebo z regionu pocházeli, ale svým významem jeho hranice překračují – malíři Josef Jambor, Bohumír Matal, Michal Ranný nebo sochař V. H. Mach. Zvláštní část uměleckých sbírek tvoří soubor maleb a dalších předmětů pocházejících z vybavení benediktinského kláštera v Rajhradě.
