Archiv

Srdečně vás zveme na přednášku Mgr. Petra Hudce (NPÚ) o cisterciáckých krajinách Velehradu s přesahy ke krajině Porta coeli.

Na jakých lokalitách zakládali cisterciáci nové kláštery? Jak hospodařili na přilehlých pozemcích? A čím je cisterciácká krajina tak typická?
"Na jednu stranu se ze života mnichů vytratila manuální práce, na druhou stranu přetrvával jejich velký zájem o obhospodařování krajiny. Rozhodovali o tom, kde budou stát vsi a dvory, kudy povedou cesty, kolik lesa zůstane zachováno a co se bude kácet. Chovali se jako dobří hospodáři vědomi si toho, že z jimi obhospodařované krajiny musí žít i následující generace. U jiných řeholních řádů takto zachovalé kulturní krajiny nenajdeme." (Z publikace Hudec, Petr a Létal, Aleš. Galerie velehradské cisterciácké krajiny. Velehrad: Matice velehradská, 2022, s.10–11.)
Vstupné na přednášku je 30 Kč.

Zastavte se u nás, a to doslova! U příležitosti dubnového mezinárodního dne Slow Artu pro vás chystáme "slowartovou výstavu".

Mezinárodní projekt Slow Art vychází z toho, že většina z nás není zvyklá trávit před uměleckým dílem vystaveným v muzeu nebo galerii příliš mnoho času. Slow Art vznikl, aby nám dodal odvahu zastavit se o něco déle v naději, že uvidíme víc a poznáme předmět do detailu. Připravili jsme pro vás jedno umělecké dílo z našich sbírek. Budete mít příležitost si ho v klidu a beze spěchu prohlédnout. Nechceme dopředu prozrazovat, o jaký artefakt půjde. Jen naznačíme, že se jedná o hodnotnou barokní sochu, která námětově souvisí s obdobím velikonočních svátků. Také její netradiční instalace v prostoru podněcuje k soustředěnému a na vnitřní pocity zaměřenému vnímání.

Srdečně Vás zveme na přednášku Miloše Sysla o necírkevních majitelích panství Porta coeli na konci 18. století a v první polovině 19. století.

Co se dělo s panstvím Porta coeli po zrušení kláštera v důsledku josefínských reforem v roce 1782? Někdejší klášterní pozemky a budovy začali pronajímat a později kupovat šlechtici a podnikatelé, kteří tu založili řadu továren a výrobních podniků. Vyprávění Vás seznámí s osudy klášterního areálu za svobodného pána Mundiho a rodiny svobodných pánů von Vittinghof zvaných Schell.

Vstupné na přednášku: 30 Kč.

Zasedněte s námi ke štědrovečernímu stolu našich předků. Co v předvečer Vánoc jedli? Jaký význam jednotlivým pokrmům přikládali? Jaký byl původní význam tradic, které možná dodnes dodržujete?

Výstava Vám představí jednotlivé chody, jaké byly na Tišnovsku podávány. Vysvětlí Vám význam a s ním spojený důvod jejich přítomnosti na štědrovečerním stole. Zjistíte tedy například, proč naši předkové jedli houbového kubu nebo čočkovou polévku. Dozvíte se také, jaký význam měla vánočka či jaké pověry doprovázely její pečení. Uvidíte specifické formy a nástroje určené k přípravě těchto jídel. K vidění samozřejmě bude dle místních tradic nazdobený štědrovečerní stůl. Ve výstavě bude pozornost také věnována současnému slavení štědrovečerní večeře na Tišnovsku. Budete moci zjistit, jaká jídla dnes většina lidí v této oblasti konzumuje. Můžete se zamyslet, nakolik se dnešní význam jednotlivých pokrmů odchýlil od jejich chápání našimi předky.

Přednáška historika prof. PhDr. Martina Wihody, Ph.D. (FF MU Brno) představí počátky cisterciáckého řádu na Moravě.

Přestože byl řád cisterciáků pozván do Čech krátce před polovinou 12. století, první moravské kláštery vznikly až po roce 1200. Kdo byl jejich příznivcem a proč, se pokusí přiblížit přednáška prof. PhDr. Martina Wihody, Ph.D. (FF MU Brno).

Vstupné: 30 Kč

Srdečně vás zveme na výstavu Periferní vidění mapující tvorbu současných výtvarných umělců ovlivněných vztahem k Tišnovsku i širšímu okolí a obecněji také blízkostí k životu na venkově, v přírodě a v ústraní.

Periferní vidění je důležitá schopnost lidského oka vnímat předměty a děje, které se nenachází přímo v našem hlavním zorném poli. Kurátoři výstavy tento termín použili metaforicky, ve snaze pojmenovat skutečnost, že Tišnovsko a okolí jako místo pro výtvarnou tvorbu je sice poněkud vzdálené uměleckým centrům, ale na druhé straně tato pozice poskytuje jiné možnosti, které mohou být pro umělecké vidění a přístup zásadní. Pohled na místní uměleckou scénu začíná od autorů, kteří už v minulosti spojili svůj život a tvorbu s tímto krajem a jsou zastoupeni ve sbírkách muzea (Josef Jambor, Michal Ranný, Bohumír Matal, Leonid Ochrymčuk, Miloslav Sonny Halas, Zdeněk Macháček). Na ně navazují současní umělci, s nimiž kurátoři výstavy hledali odpovědi na řadu otázek. Jakou roli dnes hraje venkov ve výtvarném umění? Jsou jistí autoři předurčeni k životu na venkově? Je vůbec důležité, kde člověk žije a tvoří?

Porta coeli_vize je výstava diplomových prací studentů FAST VUT v Brně na téma obnovy historických objektů. Projekty a modely představí alternativní využití areálu cisterciáckého kláštera v Předklášteří.

V současnosti klášter stále obývají řádové sestry, několik hospodářských budov slouží i dnes správě klášterních statků a část objektů je pronajímána. Některé z nich na své budoucí využití teprve čekají, například monumentální barokní sýpka nebo navazující stavení původního pivovaru se sladovnou.

Studenti oboru architektura na FAST VUT v Brně na ulici Veveří se ujali v rámci svých diplomových prací v letech 2022 až 2024 celkové analýzy současného stavu areálu a neotřelým způsobem navrhli proměnu objektů, jejich oživení a funkční provázání. Bývalou sýpku přetvořili v hotel s restaurací a kavárnou i bohatým zázemím pro relaxaci. Provozně ji propojili s bývalým ovčínem upraveným pro multifunkční využití vhodným pro konference, svatby nebo vánoční trhy. V areálu vznikly prostřednictvím studentských prací i drobné soudobé přístavby či novostavby zamýšlené jako základní umělecká škola, školka či prostor pro rozjímání.

Přijďte si prohlédnouti studentské vize a přesvědčit se, jak se dá s historickými objekty pracovat. 

Nakoukněte k nám:

Libor Zajíc z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity představí klášter Porta coeli jako místo posledního odpočinku Přemyslovců.

Klášter cisterciaček Porta Coeli patří k místům, kde našli svůj poslední odpočinek někteří členové rodu Přemyslovců. Přednáška Mgr. Libora Zajíce (FF MU) bude sledovat pohřby Přemyslovců od počátků této dynastie až do roku 1326, kdy byly ve zbraslavském klášteře cisterciáků uloženy ostatky krále Václava III.

Akce se koná v rámci volného přednáškového cyklu věnovaného klášteru Porta coeli a cisterciáckému řádu.

Akce je zdarma ke vstupence do muzea, předchozí rezervace není nutná.

Výstava představuje průřez volnou fotografickou tvorbou tišnovského rodáka Josefa Ptáčka (1945–2023). Ptáček se zajímal o přírodu, krásu krajiny a krajinného detailu, symboliku i fotografickou metaforu. Uvidíte černobílé analogové, ale i barevné digitální fotografie. Součástí je interaktivní zóna pro děti a dospělé.

Josef Ptáček hledal témata pro svoji volnou fotografickou tvorbu takřka výhradně v přírodě. Nejvíce černobílých analogových snímků pořídil v regionu Tišnovska, ale i na svých fotografických výletech v různých koutech republiky. Zajímala ho symbolika, fotografická metafora i krása krajiny a krajinného detailu. V souvislosti s ekologií a ochranou přírody zachycoval i negativní vliv člověka, smrt v přírodě či přírodní pozoruhodnosti. Vždy se snažil o výtvarně dokonalou fotografii, která v lidech dokáže vyvolat emoce. Věrný svému jménu velmi často fotil ptáky, především dravce.

Za téměř půlstoletí své fotografické tvorby připravil desítky výstav s cílem rozvířit diskusi o ochraně přírody a krajiny. Publikoval knihy s příběhy ze života zvířat a lidí s vlastními fotografiemi: Opeřené lovy (2005), Šupinaté toulky (2005) a Koupání s hrochem (20l0). Jako spoluautor se podílel na knihách

Dravci a sokolnictví v ČSSR (1988), Nevinní jako skřivánci (l996), Kraj plný jasu (l997).

Naše interaktivní výstava představí průřez Ptáčkovým celoživotním dílem. Návštěvníka seznámí i s autorem samotným a může tak být vnímána jako určitá forma pocty jeho práce. K vidění budou snímky pořizované na kinofilm, které si sám vyvolával. Uvidíte ale i barevné digitální fotografie. Projdete si také experimentální částí, která odráží Ptáčkovy surrealistické kolorované fotografie.

Výstava nabídne interaktivní zónu, která přiblíží, jak Josef Ptáček pracoval nebo jak náročné je vyfotit a vybrat ten nejlepší záběr. Interaktivní prvky koncipujeme pro děti i dospělé.

 Foto „© Josef Ptáček, soukromý rodinný archiv.“

Nakoukněte: